Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jak jsem k choďákovi přišla

14. 3. 2008

Mým dětským snem byl odjakživa pes, věrný kamarád.

Ale nebyly podmínky a když by bývaly byly, nebyla vůle rodičů.Nejspíš jsem taky byla v tomto málo přesvědčivá, aktivní a cílevědomá (odložená koťata a jiná zvířátka byla slabým argumentem, i když jsem je donesla až domů a starala se o ně).

Život běžel všelijak. Opakovalo se to, co jsem už znala, jen jsem byla v roli rodiče teď já sama. Ale nikdo jsme nechtěli panelákového psa.

První naděje mi svitla, když jsme se s mužem rozhodli vyměnit panelák ve městě za domek v nedalekém okolí natrvalo. Oba milujeme přírodu, takže to byla jen otázka času a financí.

Po nejdůležitějších opravách zakoupeného obydlí a úpravách zahrady došlo konečně i na plot, který byl zásadní podmínkou. Když se blížily dokončovací práce, už jsem brouzdala po internetu a sbírala informace, který pes by byl pro nás nejvhodnější.

Dcera toužila prvně po zlatém retrívrovi(její kamarádka v té době měla štěně labradora), pak po bernském salašnickém(toho má zase má kolegyně). Mě se líbil retrívr, ale ten menší - toller na kachny, pak border kolie. Přemýšlela jsem o pejskovi z útulku, kterému bychom tím pomohli(ale neměla jsem žádné zkušenosti, takže zatím radši ne). Manžel dal podmínku, že bude rozhodně venku!

Nakonec jsme se dohodli na kompromisu, i když dcera vzdorovala. Musí být střední velikosti(aby jsme ho zvládli všichni), dlouhosrstý, odolný, veselý, zkrátka pes do nepohody. No a mě jako nejlepší vyšel právě chodský pes.

Ale rozhodování bylo těžké, nechtěla jsem nikoho zarmoutit(ani odrůstající potomstvo, ani muže). Pak jsem si řekla, že to rozhodnu já a mně se choďák libil moc. Jenže zrovna byla všechna štěňátka zadaná. Nakonec mi odpověděla na e-mail chovatelka, že by měla ještě jednu fenečku, a bylo rozhodnuto! Do týdne jsme si pro ni jeli a hned si získala všechny členy naší rodiny.

Já si splnila svůj dětský sen(a dceři snad také) a stala se dalším zelenáčem - pejskařem.

Issabo mě zkouší a trénuje, ale hlavně je to naše sluníčko!

Můj příběh sice není originální, ale zato pravdivý.